Velice obtížně se píše o akci, která již předem naznačovala blížící se konec Jazz klubu. Naše činnost přestala splývat a pulsovat s již mnohokrát zmíněným konkrétním  kulturním prostorem. Možná, že také přestal vyhovovat mnohým způsob vyjádření, které ke konci bylo dosti  monotónní.
Podívejme se na složení FOLKU V ÚDOLÍ v roce 1987. Iva Bittová s Fajtem byla ještě tehdy pořád uznávaná dvojice a byla v této oblasti na špici. Ovšem vystoupila v Mariánském Údolí úspěšně již v roce 1985 a nebyl důvod,  proč by měla vystupovat znovu. Vždyť byla spousta jiných  zajímavých. Ovšem, i když se psal rok 1987, byl stále problém sehnat s papírama tu spoustu jiných a zajímavých.
Celou akci provázela navíc smůla. Fajt naboural černou Volhu při vjezdu do továrny Moravia a po chvíli mu odešlo na sále zvukové zařízení combo. Proto si půjčil combo od kolegy písničkáře Lutky, které shořelo  také. Nyní se hněv účinkujících otočil na nás. Prý na sále kolísá elektrický proud. Byly  to nepříjemné chvíle , které se přenesly na atmosféru této akce a posléze také na nás. 
Aby to nebylo málo tak očekávaná zábavná dvojice JÚZA & PAVLOVSKÝ, která měla dorazit vlakem z Prahy nedojela a chyběl nám tímto jeden účinkující. THZ trio vystoupilo bez nějakých problémů a předvedlo jakýsi akustický přednes s velkou inspirací alternativně folkovou a jazzovou, ovlivněnou španělským folklórem.
Pepa Nos nakonec přijel sám bez známé dvojice Forman, Kovář. To bylo zase jen na škodu celé přehlídky. Sice se snažil,  hrál dokonce i  na piano, ale chyběl ten správný duchovní dotek a úspěšné vystoupení z roku 1985 nezopakoval.
Počet návštěvníků této akce není zaznamenán, ale dle mého odhadu asi kolem 200. 
Již to nechci nějak dál  omílat.. Byli jsme všichni pořád kamarádi , ale už ne tak divocí. Činnost JK pokračovala bez chuti a konkrétních cílů až do zapomnění. HUDEBNÍ VÍKEND byl poslední veřejnou akcí mezi roky 1982 - 1987.