Muzika pro nezaujaté uši a Výstava pro nezaujaté oči jsou už tradiční podzimní akce spojující mladší i starší příznivce alternativní kultury   v Hlubočkách - Mariánském Údolí a okolí.

 Kořeny těchto aktivit  sahají do 80.let minulého století, kdy dnes pamětníci – členové tehdejšího Jazzklubu, byli mladí a společnost jim na jejich akcích, kromě vrstevníků, dělali dohlížející kulturní činitelé, požárníci, podráždění vrátní, ostraha továrny a někdy i Stb.   
Pro lepší pochopení souvislostí je dobré si trochu zavzpomínat. 
V roce 1982 vznikl na letecké výrobě národního podniku Moravia v Mariánském Údolí Jazzklub.
Jeho vznik se mohl zdařit pouze proto, že na odpoledních směnách bylo dostatek volného času pro  tvůrčí činnost a nuda a kulturní vyprahlost v Hlubočkách - Mariánském Údolí a okolí dosáhla vrcholu, narušována pouze svazáckými diskotékami, kinem promítajícím převážně filmy ze zemí východního bloku a soutěžemi typu „Hody do sporáku“...  
Když se zakládající členové v prosinci 1981 vypravili na Závodní klub ROH, aby s  nápadem založit Jazzklub a zvolit si ZK ROH jako zřizovatele seznámili jeho vedoucí činitele (v té době to byli pánové Vybíral a Suchánek), převládali v nich smíšené pocity misionářů a strachu, který po seznámení s plánovanou programovou náplní klubu dolehl i na pracovníky ZK ROH. 
Ti si okamžitě uvědomili, že vstupují na tenký led částečně zakazované alternativní kultury, ale  současně nás nemohli odmítnout, protože podporu kulturních aktivit odborářů a mládeže měli ve svých stanovách.
Jazz klub se kromě pořádání koncertů neoficiální a alternativní hudby chtěl věnovat i vytváření audiovizuálních pořadů, natáčení filmů, vydávání publikací a jiných, do té doby v tomto prostoru nevídaných aktivit, což se mu, ve spolupráci s Jazzovou sekcí SH, 5 roků dařilo.
Důkazy o aktivitách klubu lze shlédnout na výstavě k 30. výročí jeho založení, sestavené z dobových materiálů, plakátů a fotografií. 
Když byl v roce 1987 Jazz klub nucen ukončit svou činnost a dva roky na to došlo ke společenským změnám, zdálo se, že alternativa a underground jsou minulostí a není třeba navštěvovat zapadlé kulturní domy, ale vše a v lepší kvalitě  je na dosah svobodně, ve velkých městech, na velkých festivalech a výstavách a na různých hudebních nosičích.
Období tohoto idealismu trvalo do konce 90.let, kdy cenzora a politického nepřítele nahradily hodnoty postmoderní konzumní společnosti a diktaturu proletariátu nahradila diktatura peněz.
Postupně se i v Mariánském Údolí znovu začaly objevovat nezávislé kulturní aktivity ( např. akce v prostoru hospody V Údolí) a v roce 2002 proběhl hudební festival Údolí 2002, který jakoby odstartoval do dnešního dne nepřerušenou sérii akcí od Coporuce (2003 – 2005) po Muziku pro nezaujaté uši(od r. 2005), k níž se v roce 2006 přidala i výtvarná přehlídka, později nazvaná jako Výstava pro nezaujaté oči .
Zhruba v té době nestor Jazz klubu Vítězslav Novák  spojil své organizační zkušenosti s energií lidí o generaci mladších, především s Petrem Plískou a Marií Fialovou a na troskách Marešovy akce Coporuce, zbytcích Jazz klubu a ve spolupráci s kulturní komisí obce Hlubočky založili novou tradici, která vydržela do dneška. 
Hudební dramaturgii Muziky má od počátku ve své režii Vítězslav Novák, který  kromě osvědčených hudebních skupin, jejichž kořeny sahají do 70-80.let minulého století (DG 307, CHVM, Umělá hmota, Garáž, Hudba Praha, Echt !,), mapuje i současné hudební směry, s učinkujícími převážně celorepublikové provenience i významu.
Výstava pro nezaujaté oči naproti tomu staví svou výlučnost na vystavujících, kterými jsou především  výtvarníci s kontakty a vztahem k tomuto regionu. Zde je nutno podotknout, že zdejší industriální prostředí, v mnohém podobné ostravskému, bývalo už od 80.let živnou půdou pro experimentální a dynamické hudební či výtvarné projevy a s tímto tvůrčím přístupem se často setkáme i na těchto výstavách.
Muzika pro nezaujaté uši no.16  a Výstava pro nezaujaté oči  úspěšně navazují na vše výše uvedené a představují současné hudební směry, ve spojení s informací o dnešním stavu amatérské výtvarné scény v této části regionu. 
Většina účinkujících a výtvarníků  zúčastněných na této přehlídce, jsou lidé nějak vzájemně názorově příbuzní a propojení, a dokazují, že setkávání lidí na této platformě neztratilo smysl. 

                                                                                                                                   V. P.